Alchymie věčnosti | RECENZE
Název: Alchymie věčnosti
Autorka: Avery Williamsová
Nakladatelství: CooBoo
Počet stránek: 182
Anotace: Serafína je na světě už přes 600 let. Ale za nesmrtelnost, kterou jí poskytl její přítel Cirus se platí. A v tomto případě to jsou životy nevinných lidí. Jenže ona už nechce promarnit ani jediný život (krom toho svého) a tak se rozhodne, že uteče. Při jejím útěku se ale nachomítne k bouračce, a když se pokusí zachránit řidičku, omylem se ocitne v jejím těle. V těle čtrnáctileté dívky, o které neví zhola nic.
Tuhle knihu jsem si koupila zhruba před rokem a půl v Levných knihách, protože mě zaujala svou obálkou, která je vcelku zajímavá. Hned jak jsem došla domů, pustila jsem se do jejího čtení. Ale v první kapitole mi přišla nějaká nudná a tak jsem ji zavřela. A otevřela letos v srpnu díky akci Den nepřečtených knih od Martinusu.
Ze začátku jsem se do ní musela nutit, protože jsem nemohla odpustit z mého prvního dojmu. A taky protože mi ten začátek přišel pomalejší, než u jinačích knih, na které jsem zvyklá. Ale zhruba ve čtvrtině to dostalo rychlejší spád. Podle mě tam ani není moc zajímavých scén. Pár jich tam je, ale opravdu jen poskrovnu. Sice tam není scéna, kde by autorka při popisování zacházela až příliš do detailů, ale i tak mi přišla docela protáhlá. Abych pravdu řekla, četla jsem Alchymii takovým tím:"Šup šup ať už ji mám z krku". Ale abych tu nepsala jen samý negativa, tak ke konci začala být kniha napínavější a proto bych si ráda přečetla druhý díl, protože ten první měl otevřenej konec a dost mě zajímá, jak to celý zkončí.
Alchymie ode mě dostává 3,5🌟/5🌟
Autorka: Avery Williamsová
Nakladatelství: CooBoo
Počet stránek: 182
Anotace: Serafína je na světě už přes 600 let. Ale za nesmrtelnost, kterou jí poskytl její přítel Cirus se platí. A v tomto případě to jsou životy nevinných lidí. Jenže ona už nechce promarnit ani jediný život (krom toho svého) a tak se rozhodne, že uteče. Při jejím útěku se ale nachomítne k bouračce, a když se pokusí zachránit řidičku, omylem se ocitne v jejím těle. V těle čtrnáctileté dívky, o které neví zhola nic.
Tuhle knihu jsem si koupila zhruba před rokem a půl v Levných knihách, protože mě zaujala svou obálkou, která je vcelku zajímavá. Hned jak jsem došla domů, pustila jsem se do jejího čtení. Ale v první kapitole mi přišla nějaká nudná a tak jsem ji zavřela. A otevřela letos v srpnu díky akci Den nepřečtených knih od Martinusu.
Ze začátku jsem se do ní musela nutit, protože jsem nemohla odpustit z mého prvního dojmu. A taky protože mi ten začátek přišel pomalejší, než u jinačích knih, na které jsem zvyklá. Ale zhruba ve čtvrtině to dostalo rychlejší spád. Podle mě tam ani není moc zajímavých scén. Pár jich tam je, ale opravdu jen poskrovnu. Sice tam není scéna, kde by autorka při popisování zacházela až příliš do detailů, ale i tak mi přišla docela protáhlá. Abych pravdu řekla, četla jsem Alchymii takovým tím:"Šup šup ať už ji mám z krku". Ale abych tu nepsala jen samý negativa, tak ke konci začala být kniha napínavější a proto bych si ráda přečetla druhý díl, protože ten první měl otevřenej konec a dost mě zajímá, jak to celý zkončí.
Alchymie ode mě dostává 3,5🌟/5🌟
F.
Komentáře
Okomentovat