Zloděka knih | RECENZE
Název: Zlodějka knih
Autor: Markus Zusak
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 526
Anotace: Píše se rok 1939 a Zlodějka knih, neboli Liesel Memingerová je neobyčejně nadaná dívka, s neobyčejně velkou představivostí. V devíti letech ji její matka (komunistka) prodá jejím adoptivním rodičům (Hans a Rosa Hubermannovi) v Německé vesnici Molching. Postupně se tam poznává s jejím vrstevníkem a sousedem Rudym Steinerem, a stávají se nerozlučnými kamarády a kumpány v následujících krádežích. A když jim jedné noci zaťuká na dveře čtyřiadvacetiletý žid Max tak stačí jen pět slov, aby ho u sebe naproti hrozbě schovali.
Další knížka, kterou jsem přečetla poté, co jsem zhlédla film. Ale musím říct, že se docela povedl (ten film). Než jsem ji dostala k narozeninám, tak jsem ji hledala tolikrát v knihovnách, že to ani nemůžu spočítat.
Tahle kniha je nádherná, můžete tam zaznamenat city, které vám možná jsou a možná nejsou známy. Nejvíc zaznamenaná je tam dětská láska. Není to ta, kterou známe my, co už jsme starší. Ale jemná, nepoškozená dospělostí. Láska ale není jediný cit, na který tam narazíme, je tam obsažen smutek s osamělostí, nebo pocit vítězství s radostí. Ale ze všeho nejvíc se mi líbí (většinou) nestranná vypravěčka. A to smrt.
Na Liesel se mi nejvíce líbilo to, že se skoro ničeho nebála. Nebála se konat to, za co by jí a její rodině hrozil vysoký trest. Často se nebála se říkat to, za co by byla pořádně bita. Proto ji moc obdivuji a tuhle vlastnost moc závidím. Není den, kdy přemýšmím, že půjdu a udělám nebo řeknu něco, za co dostanu. A to jen kvůli strachu. Jenže Liesel mi dokázala, že se těmito omezeními řídit nemusím. Liesel je plná radosti, smutku, zvědavosti :) .
Děj knihy ani na vteřinku nepokulhal (tím myslím, že nebyla chvíle, kdy jsem si pomyslela: "Kdy už to zkonči?"). Byl napínavý když měl být, nebo smutný (co se týče mě tak moc smutný😢) nebo veselý.
Tento román se mi natolik líbil, že bych ho doporučila i těm, co romány nečtou :)
Zlodějku knih mám vážně ráda a líbila se mi tolik, že jí dávám 5🌟/5🌟.
F.
Autor: Markus Zusak
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 526
Anotace: Píše se rok 1939 a Zlodějka knih, neboli Liesel Memingerová je neobyčejně nadaná dívka, s neobyčejně velkou představivostí. V devíti letech ji její matka (komunistka) prodá jejím adoptivním rodičům (Hans a Rosa Hubermannovi) v Německé vesnici Molching. Postupně se tam poznává s jejím vrstevníkem a sousedem Rudym Steinerem, a stávají se nerozlučnými kamarády a kumpány v následujících krádežích. A když jim jedné noci zaťuká na dveře čtyřiadvacetiletý žid Max tak stačí jen pět slov, aby ho u sebe naproti hrozbě schovali.
Další knížka, kterou jsem přečetla poté, co jsem zhlédla film. Ale musím říct, že se docela povedl (ten film). Než jsem ji dostala k narozeninám, tak jsem ji hledala tolikrát v knihovnách, že to ani nemůžu spočítat.
Tahle kniha je nádherná, můžete tam zaznamenat city, které vám možná jsou a možná nejsou známy. Nejvíc zaznamenaná je tam dětská láska. Není to ta, kterou známe my, co už jsme starší. Ale jemná, nepoškozená dospělostí. Láska ale není jediný cit, na který tam narazíme, je tam obsažen smutek s osamělostí, nebo pocit vítězství s radostí. Ale ze všeho nejvíc se mi líbí (většinou) nestranná vypravěčka. A to smrt.
Na Liesel se mi nejvíce líbilo to, že se skoro ničeho nebála. Nebála se konat to, za co by jí a její rodině hrozil vysoký trest. Často se nebála se říkat to, za co by byla pořádně bita. Proto ji moc obdivuji a tuhle vlastnost moc závidím. Není den, kdy přemýšmím, že půjdu a udělám nebo řeknu něco, za co dostanu. A to jen kvůli strachu. Jenže Liesel mi dokázala, že se těmito omezeními řídit nemusím. Liesel je plná radosti, smutku, zvědavosti :) .
Děj knihy ani na vteřinku nepokulhal (tím myslím, že nebyla chvíle, kdy jsem si pomyslela: "Kdy už to zkonči?"). Byl napínavý když měl být, nebo smutný (co se týče mě tak moc smutný😢) nebo veselý.
Tento román se mi natolik líbil, že bych ho doporučila i těm, co romány nečtou :)
Zlodějku knih mám vážně ráda a líbila se mi tolik, že jí dávám 5🌟/5🌟.
Zlodějka knih je můj velký rest, snad se k ní už brzy dostanu. Ráda od Tebe slyším další chválu, věřím, že se mám nač těšit :)
OdpovědětVymazatJá jsem se k ní odhodlávala přes měsíc, tak až ji přečteš, napiš jak se ti líbila :). Určitě, je to opravdu krásně napsaná kniha :)
Vymazat